Nadační fond ASTMA je veden v nadačním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl N, vložka číslo 419.
IČO: 26 48 29 83, číslo účtu: 1987066001/5500


Probíhající projekty Nadačního Fondu Astma:

Probíhající projekty NFA:

Probíhající projekty odráží účel NFA se zvláštním zaměřením na klinický výzkum bronchiálního astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci a šíření výsledků výzkumu mezi odbornou i laickou veřejností. NFA vytváří a provádí celou řadu výzkumných projektů, jejichž výsledky jsou průběžně prezentovány v odborné literatuře, zveřejňovány na těchto internetových stránkách a následně zaváděny do každodenní péče o pacienty se zmíněnými nemocemi. Níže uvedeny jsou 2 dlouhodobé a nosné projekty NFA, vedle nich probíhá řada dílčích a ověřovacích klinických výzkumů.

1. 1.Průduškové astma je onemocnění, při kterém dochází k postižení stěny průdušek zvláštním typem „imunitního“ zánětu. Tento zánět je zodpovědný za zúžení průsvitu průdušek a jejich zvýšenou vnímavost k jakýmkoliv zevním podnětům (fyzická zátěž, inhalace studeného vzduchu, expozice smogu, apod.), které jsou podkladem obtíží astmatiků, jakými jsou dušnost, kašel, tíha na hrudi, apod. Spirometrie (jednoduché vyšetření funkce plic) a příznaky astmatu jsou jedinými běžně dostupnými parametry, podle kterých můžeme onemocnění zjistit a určovat odpovídající léčbu. Opakovaně však bylo zjištěno, že tyto běžně dostupné parametry neodrážejí stupeň zánětu dýchacích cest a proto řada astmatiků zůstává dlouhou dobu nerozpoznána a část pacientů (zvláště s těžšími formami astmatu) je léčena zcela nedostatečně. A tak přes to, že jsou v současnosti dostupné velmi účinné léky, které jsou schopny zánět stěny průdušek prakticky úplně potlačit, nejsme u nemalé části astmatiků schopni určit nejlepší kombinace léčiv a jejich odpovídající dávky. Proto se stále hledá pokud možno neinvazivní parametr, který by nejlépe odrážel stupeň zánětu stěny průdušek astmatiků a umožňoval tak přesnou diagnostiku onemocnění a určení nejúčinnější léčby. Projekt: „Neinvazivní monitorování zánětu dýchacích cest u pacientů s průduškovým astmatem“ je právě zaměřen na vyhledání spolehlivého neinvazivního parametru k hodnocení aktivity uvedených onemocnění, který by mohl sloužit k diagnostice, dlouhodobému sledování a vedení léčby takovým způsobem, aby nedocházelo ke zhoršování průběhu onemocnění, nutnosti hospitalizace a úmrtí pacientů. Prvním ze zkoumaných parametrů je sledování jednoho z typů bílých krvinek (eozinofilních leukocytů) ve vykašlaném hlenu (získaného při kašli navozeném speciální inhalací) astmatiků. Tento parametr se ukázal být velmi důležitým, jeho dlouhodobé sledování vede ke zlepšení kontroly astmatu, výraznému omezení jeho akutních zhoršení a hospitalizací. Výsledky našeho výzkumu již byly s odborným ohlasem prezentovány a jsou k nahlédnutí na těchto internetových stránkách. Tato metodika je již na našem pracovišti zavedena do běžné praxe a pacienti s těžšími formami astmatu jsou standardně sledování pomocí tohoto parametru. V současné době vytváříme protokol ke stanovení nejlepšího parametru, který by byl měřitelný ve vydechovaném vzduchu astmatiků. K úspěšnému dokončení projektu potřebujeme zakoupit přístroj, kterým se dá nejen měřit oxid dusnatý ve vydechovaném vzduchu, ale i rozlišit, jaká jeho část pochází ze stěny průdušek a jaká z plicních sklípků (cena cca 1 300 000,- Kč).


2. 1.Chronická obstrukční plicní nemoc je způsobena opakovanou nebo dlouhodobou expozicí toxickým látkám, zvláště cigaretovému kouři. Vnímavost k inhalaci cigaretového kouře je velmi odlišná a průzkumy ukazují, že u více než 20% kuřáků dojde k vývoji chronické obstrukční plicní nemoci. U vnímavých jedinců vede kouření cigaret k poškození průdušek, které má za následek jejich zúžení, a plicních sklípků, jejichž počet se navíc zmenšuje. Postižení plic je ve většině případů v převaze a vede k zadržování vzduchu v plicích s následným zvětšením jejich objemu. Tyto změny se u pacientů projevují postupně narůstající dušností při námaze a v pozdějších stádiích i v klidu, omezenou tolerancí fyzické zátěže a sníženou kvalitou života. Vzhledem k tomu, že funkční rezerva plic je veliká, výrazně převyšující naše běžné denní požadavky a onemocnění vzniká pomalu a plíživě, zjišťujeme chronickou obstrukční plicní nemoc většinou až v pokročilých stádiích onemocnění. Spirometrie (jednoduché vyšetření funkce plic) je jedinou metodou běžně používanou ke zjištění onemocnění, určení jeho závažnosti a vedení léčby přes to, že její vztah ke schopnosti fyzických aktivit a kvalitě života je velmi slabý. Projekt vztah funkce plic k toleranci fyzické zátěže a kvalitě života pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí je veden snahou zjistit jaký význam mají jednotlivá vyšetření plicních funkcí (včetně těch nejmodernějších) k určení stupně dušnosti, schopnosti fyzických aktivit a kvalitě života, a jsou-li je schopny předpovědět. Zjištěné výsledky by nepochybně vedly k přesnějšímu určení stupně onemocnění, účelnějšímu ovlivnění projevů onemocnění, cílenému podávání léků a možnosti přesnějšího sledování pacientů. Součástí tohoto projektu je i projekt ambulantní plicní rehabilitace. Tento projekt je zaměřen na možnost ovlivnění dušnosti, tolerance fyzické zátěže, kvality života a četnosti akutních vzplanutí (tzv. exacerbací) chronické obstrukční plicní nemoci ambulantní plicní rehabilitací. Plicní rehabilitace je schopna zlepšit toleranci fyzické zátěže, dosud však není známo, jak dlouhou dobu by měla probíhat a jak dlouho její efekt přetrvává. Zavedením ambulantní plicní rehabilitace vzniklo na našem pracovišti ojedinělé centrum, kde je poskytována komplexní péče pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí. K úspěšnému dokončení projektu potřebujeme zakoupit přístroj na neinvazivní měření okysličování krve kyslíkem (cena cca 50 000,- Kč), přístroj k měření efektivity výměny dýchacích plynů v plicích (cena cca 800 000,- Kč).


Výsledky projektů NFA: (Power Point prezentace)
Na tomto místě se můžete seznámit se závěrečnými výsledky ukončených a dílčími výsledky dosud probíhajících projektů NFA.

Monitorování pacientů s astma bronchiale pomocí eozinofilních leukocytů ve sputu
Funkce dýchacích svalů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)


Publikace projektů NFA:

Články


1. CHLUMSKÝ, J. – FILIPOVÁ, P. – TEŘL, M. Non-invasive Assessment of Respiratory Muscle Function and its Relationship to Exercise Tolerance in Patients with Chronic Obstructive Pulmonary Disease.
J. Intern. Med. Res., 2006, 34(3): 240-246.

2. CHLUMSKÝ, J. – STŘÍŽ, I. – TEŘL, M. – VONDRÁČEK, J. Strategy aimed at reduction of sputum eosinophils decreases exacerbation rate in patients with asthma.
J.Intern.Med.Res. 2006, 34(2): 129-139.

3. CHLUMSKÝ, J. Význam monitorování zánětu u pacientů s bronchiálním astmatem.
Alergie, Suplementum 1/2005, sv.7, č.3: 13-15.

4. CHLUMSKÝ, J. Tolerance fyzické zátěže u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemoci.
Čas. Lék. čes., 2005, 6: 372-376.

5. TEŘL, M. – CHLUMSKÝ, J. – RYBNÍČEK, O. Nealkoholická rizika alkoholických nápojů.
Čas. Lék. čes., 2004, 143: 817-822.

6. CHLUMSKÝ, J. – TEŘL, M. - SMOLÍKOVÁ, L. Neinvazivní hodnocení funkce dýchacích svalů u pacientů s CHOPN a její vztah k ventilačním parametrům a toleranci fyzické zátěže.
Stud. pneumol. phtiseol., 2004, sv. 64, č. 6, s. 263-267.

7. CHLUMSKÝ, J. Význam měření eozinofilního kationického proteinu v séru při dlouhodobém monitorování pacientů s bronchiálním astmatem.
Alergie, 2003, sv. 5, č. 1, s. 21-26.

8. CHLUMSKÝ, J. – POKORNÁ, H. Rychlost poklesu FEV1 u pacientů s perzistujícím bronchiálním astmatem.
Alergie, 2002, sv. 4, č. 3, s. 195-198.

9. CHLUMSKÝ, Jan - ŠTĚRBOVÁ, L. – SMOLÍKOVÁ, L. – MATOUŠ, M. – SALAJKA, F. Vztah ventilačních plicních parametrů, tolerance fyzické zátěže a kvality života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.
Vnitř. Lék., 2002, sv. 48, č. 4, s. 320-324.

10. CHLUMSKÝ, Jan - POKORNÁ, Hana. Akutní exacerbace astmatu: zastoupení eozinofilních leukocytů ve sputu a jejich dynamika.
Alergie, 3, 2001, 1, s. 20-24.

11. CHLUMSKÝ, Jan - POKORNÁ, Hana. Buněčné parametry indukovaného sputa jako neinvazivní znak zánětu dýchacích cest u pacientů s astmatem: absence korelace mezi maximálním poklesem FEV1 a PEF po inhalaci hypertonického roztoku NaCl a zastoupení eozinofilních leukocytů v indukovaném sputu.
Alergie, 2001, sv. 3, č. 2, s. 108-111.

12. CHLUMSKÝ, Jan - POKORNÁ, H. Vztah klinické tíže bronchiálního astmatu a stupně zánětu dýchacích cest hodnoceného podle zastoupení eozinofilních leukocytů v indukovaném sputu.
Vnitř. Lék., 2001, sv. 47, č. 9, s. 604-608.



Publikovaná abstrakta


1. Chlumský, J. – Filipová, P. Srovnání fyziologické odpovědi na ergometrii a 6-MWT u pacientů s CHOPN.
Novinky v pneumologii (abstrakta z XIII.kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti), 2006, s.175, ISBN 80-239-7293-6.

2. Chlumský, J. – Filipová, P. – Anton, J. Fyziologická odpověď na 6-MWT u pacientů s CHOPN.
Hradecké dny, 22.4.-23.4.2005, abstrakt.

3. CHLUMSKÝ, J. – NOVOTNÁ, Š. – ANTON, J. Physiological responses to the 6-minute walk test in patients with COPD.
Eur.Respir.J., 2005, sv. 26 (Suppl.49), s.110s.

4. CHLUMSKÝ, J. The impact of systemic corticosteroids on respiratory muscle function in severe asthma.
Eur.Respir.J., 2005, sv. 26 (Suppl.49), s.505s.

5. Chlumský, J. – Filipová, P. – Anton, J. Fyziologická odpověď na šestiminutový test chůzí u pacientů s CHOPN.
Moravskoslezské dny, 14.10.-15.10.2005, abstrakt.

6. CHLUMSKÝ, J. – NOVOTNÁ, Š. – ANTON, J. – ROKOS, T. Physiological responses to the 6-minute walk test and the incremental cycling differ in patients with COPD.
Eur.Respir.J., 2004, sv. 24 (Suppl.48), s.215s.

7. CHLUMSKÝ, J. – RIDZOŇ, P. Non-invasive assessement of the respiratory muscle function in motor neuron diasease and its relationship to survival.
Eur.Respir.J., 2004, sv. 24 (Suppl.48), 521s.

8. CHLUMSKÝ, J. – SMOLÍKOVÁ, L. – SALAJKA, F. Non-invasive assessment of respiratory muscle function and its relationship to exercise tolerance in patients with chronic obstructive airway disease.
Chest 2003, 124, 4 (Suppl.), 98S.

9. CHLUMSKÝ, Jan. Monitorování pacientů s astmatem pomocí esinofilních leukocytů ve sputu poskytuje ve srovnání se standardy mezinárodního doporučení lepší kontrolu onemocnění.
Stud. pneumol. phtiseol., 2002, sv. 62 (Suppl.1), s. 38.

10. CHLUMSKÝ, J. – ŠTĚRBOVÁ, L. – SMOLÍKOVÁ, L. – MATOUŠ, M. – SALAJKA, F. Vztah různých typů fyzické zátěže k ventilačním parametrům a kvalitě života pacientů s CHOPN.
Stud. pneumol. phtiseol., 2002, sv. 62, (Suppl.1), s. 39.

11. CHLUMSKÝ, J. – RIDZOŇ, P. Funkce dýchacích svalů u pacientů s bronchiální obstrukcí.
Stud. pneumol. phtiseol., 2002, sv. 62 (Suppl.1), s. 39.

12. CHLUMSKÝ, Jan. Monitoring of sputum eosinophils in long term treatment of bronchial asthma.
Eur. Respir. J., 2002, sv. 20, (Suppl.38), s. 111.

13. CHLUMSKÝ, J. – ŠTĚRBOVÁ, L. – SMOLÍKOVÁ, L. – MATOUŠ, M. – SALAJKA, F. Relationship of different types of exercise tests to pulmonary function and quality of life in patients with COPD.
Eur. Respir. J., 2002, sv. 20, (Suppl.38), s. 68.

14. CHLUMSKÝ, J. Je hyperkapnie kontraindikací DDOT – pro a proti. Péče o hyperkapnické nemocné. In Tuberkulóza; Respirační insuficience; Karcinom plic; Ošetřovatelství : aktuality oboru TRN / editoři Irena Špásová, Zdeňka Paráková, Eva Prchalová.
Hradec Králové: Nucleus HK, 2001, s. 67-68. ISBN: 80-86225-13-5.

15. CHLUMSKÝ, J. Clinical markers of disease severity in the assessment of airway inflammation in patients with persistent bronchial asthma.
Eur. Respir. J. 2001, vol. 18, (Suppl.33.), s. 335.

16. CHLUMSKÝ, J. – ŠTĚRBOVÁ, L. – SMOLÍKOVÁ, L. – MATOUŠ, M. – SALAJKA, F. The effect of pulmonary rehabilitation on exercise tolerance and quality of life in patients with COPD.
Eur. Respir. J., 2001, vol. 18, (Suppl. 33.), s. 223.

17. ČÁP, P. – PRŮCHA, M. – VODRA, V. – CHLUMSKÝ, J. The prevalence of antibodies to Chlamidial species LPS in patients with severe asthma.
Allergy, 2001, sv. 56, (Suppl. 68.), s. 169.




Úvodní strana Kontakt Výroční zprávy Účel Projekty Semináře Astmabowling Odkazy
©3v.cz